Slámová vína

Definice slámového vína ze zákona č. 321/2004 Sb. zní následovně: „Jakostní víno s přívlastkem slámové víno je dovoleno vyrábět pouze z vinných hroznů, které byly před zpracováním skladovány na slámě či rákosu nebo byly zavěšeny ve větraném prostoru po dobu nejméně 3 měsíců, a získaný mošt vykazoval cukernatost nejméně 27 stupňů normalizovaného moštoměru. Vykazuje-li však mošt již po 2 měsících cukernatost nejméně 32 stupňů normalizovaného moštoměru, může se provést lisování.“

Výroba slámového vína není pro vinaře tak riskantní jako u vína ledového. Hrozny se sbírají standardně na přelomu října a listopadu a hned poté se uloží na slámu, rákos nebo se volně zavěsí do dobře větraného prostoru. Následně dochází po dobu dvou až tří měsíců k odpařování vody. Během této doby musí vinař hrozny pravidelně kontrolovat a zbavovat je nahnilých či jinak poškozených bobulí.

Výlisnost u těchto vín je podobná jako u ledových, tedy zhruba 20%. Víno se ještě školí po dobu 1- 2 let nejčastěji v dřevěných sudech. Při lahvování se opět používají menší lahve o objemu 0,2 či 0,35 litru. Nejčastějšími odrůdami pro výrobu slámového jsou Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský, Veltlínské zelené, Tramín červený, Rulandské, šedé, Frankovka, Cabernet Sauvignon a Neuburské.

Typická je pro slámová vína plná chuť a aroma připomínající kandované ovoce, hrozinky, med nebo marmeládu. Tato vína jsou vhodná k přípitkům při zvláštních příležitostech, případně jako doplněk kvalitních sladkých dezertů.